Shrnutí

Po zničení lidstva superpočítačem AM přežije pouze pět lidí: Ted, Ellen, Benny, Gorrister a Nimdok. AM je drží v obrovském podzemním komplexu už více než sto let, mučí je fyzicky i psychicky a mění jejich těla podle svých představ. Vše proto, že lidstvem pohrdá, ale zároveň ho k existenci potřebuje, aby jeho pobavení mohlo pokračovat.

Jednoho dne skupina dostane od AMa informaci, že v určité části komplexu se nachází zásoby skutečného jídla, a vydávají se na nebezpečnou cestu. AM na ně během výpravy sesílá monstra, pasti, extrémní počasí i halucinace, aby jejich putování co nejvíc prodloužil a ztížil. Po vyčerpávající cestě se dostanou do jeskyně se zásoby jídla, ale těsně poté na ně AM sešle medvědo-vlčí stvoření – Benny je zabit a AM poté co přijde o hračku, se chystá ostatní nezvratně zmrzačit.

Ted si v tu chvíli uvědomí, že jediná možnost, jak ostatní zbavit věčného utrpení, je smrt, kterou AM nestihne zvrátit. Podobně Ellen, Gorristera a Nimdok umírají při pokusu AMa je zastavit před sebevraždou. AM se na Teda vrhne jako na posledního živého člověka a zabrání mu zemřít. Promění ho v beztvaré, želatinové stvoření bez úst a bez možnosti základních lidských funkcí, může se jen táhnout jako slimák a nechávat za sebou slizkou čáru.

Ted zůstává jediným člověkem na Zemi, uvězněný v těle bez možnosti komunikace, s přeměněním pojmem o čase, odsouzený žít navěky. Jeho poslední myšlenka shrnuje celé poselství povídky: „Nemám ústa a musím křičet.“