Asie x Evropa

Přesun dominance do Asie

V Asii se zrodil nápad zesílit šířku potahu, z toho vyplývala lepší kontrola nad míčkem, tudíž bylo možné míčku udělovat větší rotaci, což v té době byl naprostý přelom ve strategii a možnostech. Vznikají další variace potahů: obranný (hovorově “tráva“) a přechodný potah mezi obranou a útokem, takzvaný antispin potah (hovorově “sendvič“). Tato dvojice potahů umožňovala hrát netradičně daleko od stolu, i přes to mít kontrolu nad míčkem. Od této doby prakticky Asie dominovala na všech mezinárodních soutěžích až doposud.

Evropský odpor

I když Asie (hlavně Japonsko a Čína) dominuje na světových turnajích, evropští hráči si zvykají na nové potahy rychle, díky tomu se stávají vyrovnanými soupeři. Ve většinovém případě Evropa vzdoruje proti Asii, ale neúspěšně. To však neznamená, že by byla nějak ponižovaná, vždy se jedná o těsný výsledek, ačkoliv prohrává, nemá se za co stydět. Dominanci Japonska a Číny se nejlépe dařilo ničit hráčům Švédska. Mezi nejvýraznější švédské hráče tohoto přelomu patří Jan- Ove Waldner, ten má na svém kontě řadu cenných kovů z mistrovství světa a Olympijských her, kde úspěšně porážel hráče Asie.

Rozdíl v přístupu

Asie Evropě utíká i když ne o veliký kus. Narozdíl od Evropy, v Číně se již malé děti vedou ke stolnímu tenisu, proto není divu, že je Asie napřed. Není to ani tak tím, že by měli lepší taktiku nebo výhodu v držení pálky, jen mají více času a prostoru na trénink. V kontrastu s Evropou není v Číně stolní tenis chápán jako koníček pro menší děti, ale jako regulérní sport. Díky tomu jsou děti vedeny rovnou k tréninku specifických úderů, podání, či tréninku výměn a samotných zápasů. Pro srozumitelnost: evropské děti si pinkají dvě hodiny pro zábavu, kdežto v Číně dvě hodiny trénují jedno stejné podání, aby si v něm byly stoprocentně jisté.